Věra Hrůšová - obrazy

Když zavřete oči, co uvidíte? Zpočátku jen hlubokou tmu, ale brzy se z této nicoty cosi vynoří. Jako první rozkvétají barvy. A tyto barvy pak začnou nabývat tvarů a tyto tvary se naplní pocity, dojmy a prožitky - dávnými, novými i těmi jen nejasně tušenými.

Náměty obrazů Věry Hrůšové jsou pozoruhodné dynamikou svého projevu - tím, jak se ukazují a jak vstupují do našeho vědomí, jak přecházejí z neprojeveného v to, co lze vnímat a podržet na chvíli v mysli.

Tato dynamika je ve vizuální řeči vyjádřena nejednoznačným vztahem popředí a pozadí, záměru a kontextu. Věci, představy a prožitky se tu odkudsi vynořují a kamsi opět zanořují. Nelze rozpoznat, v jaké fázi svého projevu jsou spatřeny - možná zrodu, možná zániku. V jejich formě lze tušit beztvarost, ale i prázdnota je tu plodná jejich příští formou. Přicházejí, jako by odcházely, a mizejí, jako by se vracely - stále jsou a současně nejsou. Nelze rozpoznat, kde začínají a kde končí, čím by se mohly stát, protože všechny prostředky, které lze použít k jejich pojmenování, vymezení a ustálení - čáry, linie, hranice a hrany - jsou nejasné, rozostřené či zdvojené.

K tomu přispívá i barevně tvarový aspekt jejich projevu - věci, představy a prožitky tu nejsou dodatečně vybarvené, uspořádané do přidělených tvarů, nýbrž se barvami tvarů (a tvary svých barev) od počátku rodí a stávají. Barvy a tvary tu nejsou realizací formálně výtvarných záměrů, ale jsou spontánní vizualizací citových dojmů - vyjevují, uskutečňují a naplňují samy sebe spolu s tím, co vyjadřují.

Tento aspekt jevu je neodmyslitelný od aspektu času. Tak jako proud unášející loďku, zdají se být i obrazy Věry Hrůšové nehybné, protože se odehrávají spolu s námi. Vyvstávají znovu s každým dalším pohledem. Nedějí se, neplynou, nýbrž utkvívají a setrvávají zavěšené ve vědomí diváka až do prvního dojmu, pohnutí, mrknutí či zakašlání, změny úhlu pohledu. Uplývají spolu s vědomím, které je vnímá. Proto, ač zdánlivě nehybné v okamžiku uzření, jsou stále těhotné změnou - tou změnou, která se, z okamžiku na okamžik, odehrává v nás, kteří se díváme.

Proto se k obrazům Věry Hrůšové nelze vracet jako k záznamům minulé zkušenosti nebo jako k podnětům k navození toho, co už jednou bylo - lze však v nich zakoušet věčné tady a teď, jsou to průzory trvale otevřené do přítomnosti.

Když oči otevřete, co uvidíte? Zpočátku to, co na těchto obrazech - ale jen do té doby, než začnete třídit věci podle naučených pojmů, schémat a kategorií. Hned s první myšlenkou se věci zaostří do svých hran, uzavřou se do svých hranic a nabudou zdánlivě pevných tvarů zakotvených v iluzi trvalosti.

Obrazy Věry Hrůšové, malířky lesků a odlesků, zákmitů, doteků, chvění a vlnění - jevení, setrvání a zmizení -, nás učí vyhlížet ven s očima zavřenýma a nahlížet dovnitř s očima dokořán. Její obrazy povstávají v prolnutí vnitřku a vnějšku, otevření a uzavření, v průsečíku vnímaného a vnímajícího. Jsou zachycením těch vzácných okamžiků, kdy si oči hledí do očí. Čí však jsou ty oči? Dívejme se pozorně!

Vít Erban

VĚRA HRŮŠOVÁ

Narozena 3.3.1961, žije a pracuje v Praze

SPOLEČNÉ VÝSTAVY

Muzeum Slavonice, 1991
Kulturní dům Žďár n. Sázavou, 1994
Dům u dobrého pastýře, Brno, 1995
Kladenské dvorky, Kladno, 1995
Galerie L. Kuby, Poděbrady 2007
INTERSALON AJV - Jihočeské muzeum, České Budějovice 2007

SAMOSTATNÉ VÝSTAVY

Klub Aurora, Praha, 1991
Galerie mladých "U Řečických", Praha, 1992
Copy General, Praha, 1993
Galerie mladých "U Řečických", Praha, 1995
Kulturní středisko, Aš, 1996
Okresní muzeum, Náchod, 2001
Galerie Pod kamennou žábou, České Budějovice, 2007

KONTAKT

Tel: +420 728 836 211

výstavy obrazy malba olejomalba výtvarné umění kultura galerie malíř výstavy obrazy malba olejomalba výtvarné umění kultura galerie malíř výstavy obrazy malba olejomalba výtvarné umění kultura galerie malíř